(Komunikuje na profesionální úrovni)
POSLECH S POROZUMĚNÍM
Rozumí většině formálních a neformálních rozhovorů s každodenní, společenskou a odbornou tematikou včetně těch, které se týkají oblastí vyžadujících speciální dovednosti. Je schopen efektivně sledovat rozhovor rodilých mluvčích, pokud se odvíjí v běžném tempu a je veden běžným spisovným (standardním) jazykem. Přesně rozumí řeči, kterou se mluví na jednáních, briefinzích a při dalších příležitostech, kdy se střídají delší projevy několika mluvčích, a to i v případech, kdy se promluva týká oblasti, kterou nezná. Přesně rozumí hlavním bodům rozhovoru mezi vzdělanými rodilými mluvčími, pochopí přednášku na všeobecné i odborné téma, rozumí přiměřeně zřetelnému hovoru po telefonu, rozumí promluvě v médiích. Bez obtíží chápe různé funkce jazyka včetně formulací hypotéz, podpory názoru, obhajoby postojů, argumentace, formulací námitek, chápe i funkce, které je rozvíjejí. Prokazatelně rozumí abstraktním pojmům v debatách na složitější témata (ekonomika, kultura, věda a technika) a v diskusích v rámci vlastní odbornosti. V ústním sdělení pochopí explicitní i implicitní informaci. Umí rozlišit různé stylistické roviny a často rozpozná humor, známky emocí a jemné odstíny mluvy. Zřídka potřebuje opakování, parafrázování nebo vysvětlení. Může se však stát, že rodilým mluvčím neporozumí, pokud se mluví příliš rychle, slangem, dialektem nebo pokud se užívají regionalizmy.
ÚSTNÍ PROJEV
Je schopen se efektivně zapojit do většiny formálních i neformálních rozhovorů, které se týkají chodu každodenního života nebo se vztahují k tématům společenským a odborným. Na témata z oblasti specifických zájmů či odbornosti diskutuje s lehkostí. Ovládá jazyk natolik, aby se zhostil pracovních úkolů, aby například vyvrátil námitky, vyjasnil názor či postup, zdůvodnil rozhodnutí, přijal výzvu, podpořil názor, zformuloval nebo obhájil strategii. Prokazuje jazykovou kompetenci při vedení schůzí, na briefinzích a při jiných rozsáhlejších a podrobnějších projevech. Umí zformulovat hypotézu a jednat o tématech nebo v situacích, se kterými nebyl obeznámen. Bez obtíží dokáže od rodilých mluvčích získat informace a zjistit jejich názory. Dokáže vyjádřit abstraktní myšlenky v diskuzích na témata, jako jsou ekonomika, kultura, věda a technika, filozofie a vlastní odbornost. Formuluje projevy většího rozsahu, jeho sdělení jsou přesná a výstižná. Používání složitějších gramatických struktur je pohotové a vytříbené. Pružně používá složitější syntaktické prostředky. Vyjadřuje se pohotově a adekvátně situaci, hovoří jazykem jasným a přirozeným do té míry, že bez obtíží rozvíjí myšlenky a rodilí mluvčí mu rozumějí. Nemusí dokonale pochopit některé odkazy na reálie, přísloví, narážky, nemusí chápat smysl některých významových odstínů a některých idiomů, ale nečiní mu potíže pokračovat v konverzaci. Výslovnost může nade vší pochybnost prozradit cizince. Chyb se dopouští v málo frekventovaných nebo velmi složitých strukturách, které jsou charakteristické pro velmi formální styl. Občasné chyby ve výslovnosti, gramatice nebo slovní zásobě nejsou natolik závažné, aby pozměnily význam sdělení, a jen zřídka zaskočí rodilého mluvčího.
ČTENÍ S POROZUMĚNÍM
Dokáže číst téměř s plným porozuměním rozmanité autentické psané projevy s všeobecnou a odbornou tematikou, včetně té, se kterou nezná. Prokazuje schopnost učit se četbou. Porozumění nezávisí na tématu. Může číst různé typy textů, zejména v periodickém tisku, jež jsou adresovány vzdělanému čtenáři. S porozuměním čte osobní a obchodní korespondenci, hlášení a další specifické útvary zasahující do různých oborů. Bez obtíží porozumí jazykovým funkcím jako formulace domněnky, obhajoba názorů, argumentace, vyjasnění situace a různé typy rozvíjení myšlenek. Rozumí abstraktním pojmům v písemných projevech na složitější témata (ekonomika, kultura, věda a technika) a v textech týkajících se jeho odbornosti. Téměř vždy dokáže správně interpretovat psaný projev, pochopit souvislosti, číst mezi řádky, pochopí implicitní informace. Vesměs dokáže rozlišit mezi různými stylistickými rovinami a často rozezná humor, citové zabarvení a jemné nuance psaného projevu. Zřídkakdy se dopustí omylu v interpretaci textu. Rozumí podstatě sdělení u složitějších textů velmi vysoké úrovně, ale nemusí pochopit všechny nuance. Nemusí vždy dokonale porozumět textům, jejichž struktura je složitá nebo neobvyklá a které obsahují málo se vyskytující idiomy nebo jsou koncipovány tak, že vyžadují velmi dobré znalosti reálií. Může číst pomaleji než rodilý mluvčí.
PÍSEMNÝ PROJEV
Dokáže efektivně psát formální a neformální korespondenci a dokumenty týkající se praktického života, společenských nebo odborných témat. Bez větších obtíží zformuluje text k tématu, jež vyžaduje zvláštní dovednosti. Jazyk umí použít pro sepsání textů (v rozsahu eseje) jako jsou argumentace, dokazování, analýza, formulace hypotézy, rozsáhlý výklad, vyprávění a popisy. Píše-li na složité téma (jako je ekonomika, kultura, věda a technika a vlastní odbornost) umí se vyjádřit v abstraktní rovině. Způsob členění rozsáhlého textu může sice na rodilého mluvčího působit nezvykle, ale význam je zřejmý. Uspořádání a rozvedení myšlenek je jasné, hlavní body projevu jsou souvisle uspořádány, forma vyhovuje účelu projevu. Přechody mezi pasážemi jsou v zásadě zdařilé. Mluvnické struktury, slovní zásobu i pravopis ovládá dost dobře na to, aby své sdělení formuloval přesně. Občas se dopouští chyb, které však nejsou tak závažné, aby zkreslovaly sdělení. Na rodilého mluvčího nepůsobí rušivě. Styl psaného projevu odpovídá situaci, i když je poznat, že ho formuloval cizinec. Pokud má text splnit požadavky kladené na písemný projev rodilého mluvčího, je nutná korektura.
|
|
